Světlo v jejích očícch

21. dubna 2012 v 20:56 | Kapriolls |  Příběhy
Hvězdy poblikávaly na baldachýnu černého nebe,
ale mé oči viděly jen tebe.
Jejich zář blědla v porovnání s tvou krásou,
tvé oči jako dvě kapky ranní rosy, jež halí čerstvé ráno,
jako by byly mou vševědoucí spásou.
Jen my dvá sedíce na hebké trávě,
přihlížejíce té krásné podívané.
Měsíc plul jak poutník na nebeské čáře,
odrážející v tvých očích je jeho záře.
Utopím se v nich a budu snít,
leže vedle tebe,
bok po boku budu,
a sledovat tvoje vlasy,jež rozhrnuje pouštní vítr,
jako oponu divadelního představení.


Namočil brk do kalamáře a olízl si prsty.Pohlédl z okna, zastavivši se očima na okenní římse, sledoval motýla.Jeho báseň byla téměř hotová.Podíval se na své dílo a přemýšlel nad tím, jaký mu dá název.
Slunce venku poblikávalo ranními odlesky a razilo si cestu do jeho oken.Stará podlaha zavrzala pod jeho kroky, když přešel ke dveřím a zhasl svíci.

Co je tma, když je světlo,
tma je stín a světlo je vševědoucí.
Když vidíme stíny, tak to neznamená, že někde poblíž je zlo,
ale že někde poblíž je světllo.

Ta věta ho napadla tak nečekaně, až se usmál.
Vzpomněl si na otce, který mu říkával, že jako básník se nikdy neuživí.Že básnictví je jako malá vločka sněhu.Ze začátku je krásná, ale a konci se rozplyne v mokrou břečku.Nad tím mávl rukou.Jeho otec byl vždy pesimista.Nikdy nesnil a nečetl pohádky.Věřil jen v pravdu vědy a logiky.Proto také se z jeho syna stal jeho pravý opak.Říkával, že cestu, kterou vyšlapal jeho otec, jeho syn vykopal tunel a z cesty odbočil na menší cestičku, ze které se pak stala nová cesta jeho píle. Protože žádný pesimista nikdy neobjevil tajemství hvězd, neplavil se do neznámých zemí, ani neobjevil nové obzory lidské duše...
A to je důležité vědět.

Protože na konci každého tunelo je světlo....





 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kissu Kissu | Web | 21. dubna 2012 v 21:10 | Reagovat

Tak teď na rovinu. Když jsem si přečetla první tři řádky, můj mozek pronesl něco jako "další romantické klišé a slova, co jsem už někde slyšela", ale pak jsem četla dál a moc se mi to zalíbilo, podívala jsem se na to trochu jinak, přečetla si to ještě jednou a musím říct, že jsem dlouho nenarazila na výtvor k "Téma týdne", který by ve mně zanechal takový dojem. Opravdu moc dobrá práce, jen tak dál ;)

2 Terča Terča | Web | 21. dubna 2012 v 21:30 | Reagovat

Krásné :)

3 iX iX | Web | 21. dubna 2012 v 21:42 | Reagovat

Na první odstavec bych neodpověděla nic jiného než "Miluji Tě" ^^

4 Šeříková Šeříková | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 21:48 | Reagovat

"Měsíc plul jak poutník na nebeské čáře,
odrážející v tvých očích je jeho záře.
Utopím se v nich a budu snít,
leže vedle tebe,
bok po boku budu,
a sledovat tvoje vlasy,jež rozhrnuje pouštní vítr,
jako oponu divadelního představení." - Tvoje fráze mi odčarovaly veškerá slova, a proto svedu říci pouze: Krásné!

5 kirma-lee kirma-lee | Web | 22. dubna 2012 v 12:01 | Reagovat

Já asi nevymyslim inteligentnější frázi než: nádhera, vyražený dech. Ne ne, nespadla jsem ze židle, ale prostě je to tak...poetické.... Jen tak dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama